Zajímavosti ze světa - stojí za přečtení
1. ŠAMPION ŠAMPIONŮ
Největší počet osvědčení vítěze třídy v historii britských psů získal U´Kwong Král Šalamoun - čau-čau, který se osmasedmdesátkrát stal vítězem šampionátu. Jeho majitelkou a hovatelkou byla paní Joan Egertonová z Bramhallu v Cheshiru na severu Anglie. Tento mimořádný pes, přezdívaný Solly, zemřel v roce 1978 ve věku 10 let. Životním snem některých vystavovatelů psů je vyhrát alespoň jedno osvědčení ze třídy.
2.DR. PES
Jedna z největších kapitol v historii psích spřežení se počala psát v roce 1925. V lednu tohoto roku se ve městě Nome na Aljašce objevil záškrt. Zásoby protilátek proti této nemoci byly příliš malé na to, aby mohly odvrátit hrozící epidemii. Štafeta 22 tažných psů se probila drsnými podmínkami Aljašky a přes Beringovo moře přivezli vděčným obyvatelům města potřebné sérum. Dnes stojí v newyorském Central Parku socha Balta, jednoho z vedoucích psů, která připomíná slavný běh pro sérum. Nápis říká: Věnováno nezkrotnému duchu tažných psů, kteří v zimě 1925 běželi ledem, zrádnými vodami i arktickými vánicemi šestisetkilometrovou štafetu se sérem z Nemany, aby zachránili postižené Nome. Vytrvalost, věrnost, inteligence.
3.SETR CESTOVATEL
Někteeří psi milují svůj domov stejně jako jejich majitelé. V srpnu 1976 se tci Louisi Hestonovi ztratil na práznidnách v Cornwallu jeho irský setr jménem Béda. Skoro o půl roku později se Béda znova objevil - vyčerpaný a s rozedranými tlapkami - v domě svého pána v Braintree v Essexu. Za sebou měl 480 km cesty. Bristký Kennel Club vyhlásil Bédu jako Nejstatečnějšího psa roku 1976 a s touto cenou byl představen na Cruftsově výstavě v Londýně na 12.února 1977.
4.PSÍ SILÁCI
V některých částech Spojených států jsou pořádány psí soutěže v tahání zátěže. Psi tak mezi sebou porovnávají sílu a vytrvalost v tahání těžkých břemen. Světový šampionát Weight Hauling Contest se pdehrává v Bothellu ve Washingtonu jako součást každoročních soutěží pracovních plemen pořádaných Northwest Newfoundland Clubem. Soutěží se v pěti váhových kategoriích: do 15 kg, 45 - 59 kg, 59 - 75 kg, 75 - 96 kg a nad 86 kg. Rekordně těžkým břemnem bylo 2905 kg, kterými pohnul pes vážící 80 kg. Byl to bernardýn jménem Bryndy Bear a bylo to 21.července roku 1978. Při této příležitosti se předvedli i psí novicové - 3 novofundlanštví psi, 2 aljašští malamuti a další bernardýn, kteří utáhli 25násobek svě hmotnosti.
5.OČI ZA OČI
Nejdéle pracujícím služebním psem Británie byla Emma, černý labradorský retrívr, která věrně sloužils své paní Sheile Hockenové ze Staplefordu v Nottinghamshiru. Ta později napsala bestseller Emma a já, ve kterém popsala své soužití se slepeckým psem. Emma pracovala pro Sheilu, která se narodila slepá, jedenáct let - do té doby, než Sheila začala po operaci vidět. Nedlouho po tom dostala Emma zákal, a když ztratila zrak, role se vyměnily - Sheila provázela svého věrného psa. Emma zemřela v říjnu roku 1981, v požehnaném věku 17 let, a dostalo se jí cti být jako nestarším slepeckým psem.
Příběhy budu později přidávat, některé jsou opravdu neuvěřitelné.
Zdroj těchto příběhu je kniha SVĚT PSŮ kterou krásně napsala Joan Palmerová. Je tam snad vše o psech od úplného začátku od vlků. Jsou tam také psí plemena dateilně popsaná.
1. ŠAMPION ŠAMPIONŮ
Největší počet osvědčení vítěze třídy v historii britských psů získal U´Kwong Král Šalamoun - čau-čau, který se osmasedmdesátkrát stal vítězem šampionátu. Jeho majitelkou a hovatelkou byla paní Joan Egertonová z Bramhallu v Cheshiru na severu Anglie. Tento mimořádný pes, přezdívaný Solly, zemřel v roce 1978 ve věku 10 let. Životním snem některých vystavovatelů psů je vyhrát alespoň jedno osvědčení ze třídy.
2.DR. PES
Jedna z největších kapitol v historii psích spřežení se počala psát v roce 1925. V lednu tohoto roku se ve městě Nome na Aljašce objevil záškrt. Zásoby protilátek proti této nemoci byly příliš malé na to, aby mohly odvrátit hrozící epidemii. Štafeta 22 tažných psů se probila drsnými podmínkami Aljašky a přes Beringovo moře přivezli vděčným obyvatelům města potřebné sérum. Dnes stojí v newyorském Central Parku socha Balta, jednoho z vedoucích psů, která připomíná slavný běh pro sérum. Nápis říká: Věnováno nezkrotnému duchu tažných psů, kteří v zimě 1925 běželi ledem, zrádnými vodami i arktickými vánicemi šestisetkilometrovou štafetu se sérem z Nemany, aby zachránili postižené Nome. Vytrvalost, věrnost, inteligence.
3.SETR CESTOVATEL
Někteeří psi milují svůj domov stejně jako jejich majitelé. V srpnu 1976 se tci Louisi Hestonovi ztratil na práznidnách v Cornwallu jeho irský setr jménem Béda. Skoro o půl roku později se Béda znova objevil - vyčerpaný a s rozedranými tlapkami - v domě svého pána v Braintree v Essexu. Za sebou měl 480 km cesty. Bristký Kennel Club vyhlásil Bédu jako Nejstatečnějšího psa roku 1976 a s touto cenou byl představen na Cruftsově výstavě v Londýně na 12.února 1977.
4.PSÍ SILÁCI
V některých částech Spojených států jsou pořádány psí soutěže v tahání zátěže. Psi tak mezi sebou porovnávají sílu a vytrvalost v tahání těžkých břemen. Světový šampionát Weight Hauling Contest se pdehrává v Bothellu ve Washingtonu jako součást každoročních soutěží pracovních plemen pořádaných Northwest Newfoundland Clubem. Soutěží se v pěti váhových kategoriích: do 15 kg, 45 - 59 kg, 59 - 75 kg, 75 - 96 kg a nad 86 kg. Rekordně těžkým břemnem bylo 2905 kg, kterými pohnul pes vážící 80 kg. Byl to bernardýn jménem Bryndy Bear a bylo to 21.července roku 1978. Při této příležitosti se předvedli i psí novicové - 3 novofundlanštví psi, 2 aljašští malamuti a další bernardýn, kteří utáhli 25násobek svě hmotnosti.
5.OČI ZA OČI
Nejdéle pracujícím služebním psem Británie byla Emma, černý labradorský retrívr, která věrně sloužils své paní Sheile Hockenové ze Staplefordu v Nottinghamshiru. Ta později napsala bestseller Emma a já, ve kterém popsala své soužití se slepeckým psem. Emma pracovala pro Sheilu, která se narodila slepá, jedenáct let - do té doby, než Sheila začala po operaci vidět. Nedlouho po tom dostala Emma zákal, a když ztratila zrak, role se vyměnily - Sheila provázela svého věrného psa. Emma zemřela v říjnu roku 1981, v požehnaném věku 17 let, a dostalo se jí cti být jako nestarším slepeckým psem.
Příběhy budu později přidávat, některé jsou opravdu neuvěřitelné.
Zdroj těchto příběhu je kniha SVĚT PSŮ kterou krásně napsala Joan Palmerová. Je tam snad vše o psech od úplného začátku od vlků. Jsou tam také psí plemena dateilně popsaná.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář